Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody svojí manželky a vyndal v hedvábném papíru zabalený balíček. Bylo v něm krásné spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a jemné krajky.............
" To jsem jí koupil, když jsme spolu byli naposledy v New Yorku. Je to tak 7 nebo 8 le. Chtěla si to obléct při zvláštní příležitosti. A teď si myslím, že je ten správný okamžik".
Přistoupil k posteli a položil hedvábné prádélko k jiným věcem, které byli připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela.
Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ, je zvláštní okamžik".
A já dodnes myslím na jeho slova..................ta změnila můj život. Dne sčtu více, uklízím méně. Sednu si na terasu, kochám se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými květinami. Trávím více času se svou rodinou, s mým mužem, s vnučkami, přáteli. Pochopila jsem, že život je sbírka zkušeností a brát si z nich poučení. Od teď si už nic neschovávám na později. Denně použžívám křišťálové sklínky, třeba jen na vodu a když se mi chce, obléknu si svou novou koženou bundu i když jdu jen naproti do samošky. Slova jako "jednou" nebo příležitostně už v mém slovníku neexistují.
"Zítra", každý z nás bere na lehkou váhu. Nejsem si jistá, co by všechno ještě udělala žena mého přítele , kdyby věděla, že žádné zítra nebude. Určitě by zavolala své rodině, svým přátelům. Třeba by i zavolala pár lidem, se kterými by ráda urovnala pár nedorozumění anebo by se pár lidem omluvila za věci, které byli dosud nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo ublížil.
To jsou nevyřízené maličkosti, které by mě rušili, kdybych věděla, že mé dny jsou spočítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěla jednoho "vhodného" dne navštívit. Také vím, že již nikdy nenapíšu dopisy, které jsem jednoho "vhodného" dne napsat chtěla. A že jsem svým milým dost často neříkala, že je miluji.
Teď nepropásnu , neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co přináší smích a lásku do mého života. Stále si říkám, že každý den je zvláštní. Každý den, kažždá minuta, každá vteřina je zvláštní a jedinečná.
Moc děkuji, že jste dočetli mé řádky až sem. Snad jste si z nich vzali pár odpovědí na otázky, které se tak těžko pokládají.
Krásný a naplněný život vám z celého srdce přeje
Susan Apltová
Comments